Canisterapeutické zkoušky jsme skládali u organizace „Pomocné tlapky“ v Třemošné u Plzně. Na zkouškách měli nejmenšího uchazeče o certifikát (Čikitu – york) a největšího (Annie – mallorka).
U canisterapie nezáleží na velikosti ani na plemeni psa. Nejdůležitější je jeho povaha. Pes musí mít vyrovnanou povahu, bez agresivity, bázlivosti a měl mít rád ostatní psy (zvířata). Pes musí být ochráncem, pomocníkem a přítelem člověka. Z těchto důvodů musí snášet různé ústrky, mírné tahání za uši, srst, ocas, nechtěné pošťouchnutí holí, berlí, nohou, rukou, apod. Nesmí projevovat neklid, agresivitu ani bázeň v prostorách se silnými pachy, různou hlučností, …
Na canisterapii připravujeme psa od štěněte. Nejsme příznivci cvičáku, pouze vychováváme, aby z něho byl dobrý kamarád a přinášel radost lidem, kteří to potřebují.
Rozdíl mezi canisterapií a kynologií je značný. U kynologů se hodnotí schopnost psa spolupracovat s pánem. U canisterapie se jedná o schopnost obou komunaci dalšími lidmi (starými, nemocnými, postiženými, dětmi, …) ->hodnotí se kontakt se třetí osobou.
Testování psa probíhá podle řádu Pomocných tlapek, který je možné najít zde:
Zkoušky jsme zvládli a canisterapii vykonáváme v praxi v domovech důchodců.
Zabýváme se pouze canisterapií typu AAA, která má pozitivní psychické účinky.
Když vcházímedo pokoje a pejsci vběhnou, tak se na tvářích lidí objeví úsměv. Spouta lidí má pro pejsky už schované pamsky. (Od té doby co docházíme do DD musíme hlídat váhu :-)). Mezi oblíbené aktivity patří aport u jorkšírka (rozhýbání rukou) a olizování sýra z rukou (rozproudí krevní oběh). Pro mnohé pacienty jsme jedinou návštěvou „z venku“. Při hlazení psa se klienti rozpovídají – vzpomínají na své pejsky doma, na mládí, postěžují si na zdraví…
Mallorská doga a jorkšírský teriér nejsou typická plemena pro canisterapii. V ČR jsou pouze 2 mallorky, které canisterapeutické zkoušky mají. Angie Beautiful Sugar flower a Aladin Dino Snug.